S příchodem nové sezóny čekala naše holky nejen vyšší
soutěž, ale i nová výzva - Nadregionální liga U15. Nutno podotknout, že jsme ji z velké části odehrály
proti starším soupeřkám.
Po ukončení loňské sezóny jsme požadovaly po holkách, aby
během letních prázdnin neproháněly jen kluky, ale aby také sportovaly a udržely
se v kondici. Bohužel, naše přání vyslyšena z velké části nebyla a
již na srpnovém soustředění bylo jasné, že budeme muset hodně tvrdě trénovat.
Prvními týdny jsme se doslova protrápily.
Po několikatýdenním trénování přišly na řadu zápasy. První kolo jsme odehrály proti USK Praha a Sokolu Nusle. Výsledky byly sice trochu šokující, na druhou stranu se ale konečně všem otevřely oči a na trénincích se začalo makat, jak jsme si představovaly. Navíc to upevnilo týmové vazby a holky táhly za jeden provaz.
O dva
týdny později nás čekaly první domácí zápasy. Rodiče hnali naše družstvo za
vítězstvím, holky bojovaly do posledních sil, nicméně na vytoužené první
vítězství v soutěži to zatím ještě nestačilo. Ale věděly jsme, že jsme na
dobré cestě.
Cesta
k prvnímu vítězství byla dlouhá, trnitá, ale o to sladší. Na domácí
palubovku přijela děvčata z USK Praha, kterým jsme z prvního utkání
měly co vracet. Naše holky předvedly heroický výkon. Byly všude na hřišti,
soupeřkám nedarovaly jediný centimetr palubovky zadarmo a s posledním
hvizdem propukly oslavy. Bylo to dlouhé čekání, ale odměna za všechnu tu práci
přišla právě včas.
Od té
doby jsme s každým družstvem hrály vyrovnanou partii. Poslední utkání jsme
stihly odehrát 22.2. v Táboře, v tu chvíli jsme ale netušily, že to
bude náš poslední zápas v této sezóně. V nedohrané soutěži jsme se
umístily na 5. místě.
Na naše hráčky jsme pyšné. Skvěle se porvaly s vyšší
soutěží i staršími soupeřkami. Věříme, že v následujícím ročníku se můžou
umístit na medailových pozicích.
My trenérky jsme se rozhodly věnovat příští basketbalový rok
svým dětem a rodině. Vaše výkony budeme pozorovat jako fanoušci. Je nám líto,
že jsme se nemohly s vámi, jak s hráčkami, tak rodiči a všemi, co nás
podporovali, rozloučit přímo na palubovce. Přejeme
vám mnoho nastřílených košů, nespočet vítězství, ale hlavně zdraví a úctu k
soupeři.
Vaše trenérky Pája a Léňa
Komentáře
Okomentovat