Dvojička s Pískem po náročném
týdnu
Netrvalo to dlouho a
žákovská liga dospěla do první poloviny základní části. Na programu bylo
jihočeské derby proti píseckým Sršňům, kteří mají poskládaný tým z velké
části mladšími hráči.
Budějovičtí odjížděli
k předehrávce sedmého kola po velmi náročném týdnu. Tigers měli za sebou
dlouhé cestování, turnaj v Maďarsku a většina družstva ještě navíc
tréninkový kemp regionálních výběrů. Dá se říci, že hráče proti Písku čekala
zatěžkávací zkouška. Od pátku 25.10. do středy 30.10. byli hráči buď
v autobuse, nebo v tělocvičně. Před utkáním v Písku bylo
otázkou, jak se hráči popasují s únavou a kdo z nich si sáhne na své dno.
Cíle zástupců jihočeské
metropole jsou v žákovské lize hodně vysoké, a tak si i navzdory únavě
nemohli dovolit sebemenší zaváhání. Klíč k utkání byl zcela jasný. Ubránit
nebojácného ostrostřelce Adama Křesinu, který si v dosavadním průběhu ligy
připisuje pravidelně 25 bodů na utkání. To se ale budějickým bohužel zas až tak
nepodařilo. Adam Křesina držel své družstvo bodově i přes velký tlak v obraně,
nakonec si připsal 19 a 13 bodů.
Tigers svého soupeře v obou
utkáních převyšovali především fyzicky. Ve čtvrtek se Písku žádné drama
nekonalo. Budějovičtí vstoupili do utkání s velkým nasazením a po několika
minutách bylo jasné, kdo bude udávat tempo utkání.
Zato v sobotu se na
hřišti děly věci. Písečtí se ze čtvrtečního výprasku rychle oklepali a byli
odhodlaní si z Kubatovky odvést body, které by jim pomohly v postupu
do extraligy. Po první čtvrtině hráči ze sršního hnízda vedli 21:10. Na budějovických
hráčích se začala projevovat únava a frustrace. Ani ve druhé čtvrtině Sršni
nepolevili. I přes zlepšený výkon Tigers vedli v poločase Sršni o dva
body. Na začátku druhé půle dokázali Tigers zvrátit nepříznivý stav a po
dvaadvaceti odehraných minutách se poprvé v utkání ujali vedení. Hosté se
od té doby nedostali do žádné větší akce a Kubatovka zůstala nedobyta.
Tigers Basketball České Budějovice – Sokol Písek
Sršni 89:37
Body: Kuba Šimonek 16, Kevin Humpál 14, Filip Čihák a
Fanda Suchánek po 11, Tomáš Hrubý a Bárt Kačírek po 7, Michal Grill 6, Jindra
Kubíček a Séba Papež po 4, Filip Kačírek 3, Jirka Kadlec, Martin Bitto a Tobiáš
Fejfar po 2, Saša Hess, Kuba Svoboda
Tigers Basketball České Budějovice – Sokol Písek
Sršni 63:52
Body: Kuba Šimonek 17, Tomáš Hrubý 13, Bárt Kačírek
11, Filip Čihák 9, Kuba Svoboda 4, Jindra Kubíček 3, Martin Bitto, Jirka Kadlec
a Fanda Suchánek po 2, Tobiáš Fejfar, Séba Papež, Saša Hess
Hodnocení trenéra: „Velmi těžko se
mi utkání proti Písku hodnotí. Nebýt Písku, tak v našem družstvo nehraje
Kevin s Filipem, což by se zaručeně na našem výkonu podepsalo. Před
píseckým výkonem musím jedině smeknout. Hráči ročníku 2007 udělali velký pokrok
a je vidět, že jim odehrané minuty proti starším hráčům prospívají. Doufám, že
to pro ně bude mít stejný přínos jako to mělo pro nás minulý rok. Nebudu nikomu
nic nalhávat a narovinu říkám, že před utkáním v Písku dostali hráči
v šatně sodu. Chování některých hráčů už překračuje meze slušného chování,
o jejich závislosti na Instagramu se raději nebudu vyjadřovat (viz níže).
Já
chápu, že jsou kluci v pubertálním věku a že je často zajímají už jiné
věci, než je basket. Ale v tom případě se musí každý zamyslet nad tím,
jestli chce být součástí našeho družstva. Já nepochybuji o kvalitách a
schopnostech tohoto týmu. Basketbalově bezpochyby patříme jednoznačně
k nejlepším družstvům ligy, ale pokud se nedostaneme opět nohama na zem,
tak nás ještě čekají v extralize hodně krušné časy.
Popravdě se bojím, co s psychikou některých hráčů
provede první porážka. Dá se říci, že tohle družstvo nebylo v Česku celý
minulý rok poraženo a jeho neporazitelnost stále trvá. Asi proto někteří hráči
nabyli dojmu, že jsou mistři světa. Jsem přesvědčený, že porážka by nám
v tuhle chvíli přišla vhod a pomohla by některým hráčům otevřít oči.
Tréninková i zápasová morálka některých hráčů je na bodu mrazu.
Úroveň žákovské ligy nám bohužel nepřináší žádné
konkurenční prostředí a je čím dál tím složitější hráče držet na uzdě. Čeká nás
ještě celá druhá část soutěže a vyhlídky na dobré zápasy bohužel žádné nejsou.
Uvidíme, co těch pár zbývajících utkání s naším herním projevem a
psychikou udělá. Já se budu snažit, abychom odehráli alespoň jedno přátelské
utkání proti soupeři jako je BŠ Tygři Praha nebo BA Nymburk, protože
s těmito soupeři se musíme chtít rovnat. Ale najít volný termín při
vytížení našich pět hráčů v lize U15 je velmi složité.
Na druhou stranu ale musím před hráči smeknout za to,
jak se s oběma zápasy popasovali. Vím, že museli být extrémně unavení.
Bylo toho na ně opravdu moc a určitě nebylo jednoduché zvládnout oba zápasy.
Řekl bych ale, že to pro ně mělo přínos. Hráli vyčerpaní a byli pod velkým
tlakem. To přesně potřebujeme. My nepotřebujeme hrát v pohodě, my
potřebujeme vystoupit z komfortní zóny. V sobotu jsme celý poločas
museli utkání otáčet, stálo nás to obrovské množství sil. Viděl jsem, jak každý
mele z posledního. Bylo mi kluků líto, přece jenom je mám rád a nedal bych
na ně dopustit, ale to je přesně to, co potřebujeme. Hrát na pokraji vyčerpání.
Jedině tak se můžeme posouvat dál. Kluci si přece jen za jejich „vyždímání se“
pochvalu zaslouží. POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Neodpustím si na závěr dodat komentář k tomuto
obrázku, kteří vychází z dílny našeho družstva.
Nehodlám nikomu tolerovat zesměšňování soupeřů ani
jakékoliv narážky na kohokoliv. Nesnáším, když hráči diskutují s rozhodčími
a absolutně nesnáším, když se někdo chová povrchně a dává někomu najevo, že je
lepší než on. Už delší dobu si všímám chování kluků a musím říci, že se mi
hodně nelíbí. V šatně ve čtvrtek můj proslov trefně doplnil Tomáš, když
řekl klukům, že by trošku pokory neuškodilo, a měl pravdu. Já mám rád humor a
jsem pro každou srandu, ale vadí mi zesměšňování. Můžete si o mě myslet, že
jsem blázen a nebudu vám to vyvracet. Je to jenom „blbej“ obrázek a vtipný by
možná byl, kdyby se netýkal nás. Můj pohled na to je takový, že to akorát sráží
krédo našeho družstva. Sráží to basketbal, který předvádíme. Ke sportu patří
respekt k soupeři a pokud ho družstvo nemá, tak není na dobré cestě. Já
mám basket rád, teď myslím opravdu rád a udělal bych pro něj cokoliv, a právě
proto mě mrzí, že moji hráči si o někom, kdo ho bohužel nehraje na takové
úrovni jako my, vytváří „zesměšňovací“ obrázky.
Kluci by si měli vzpomenout, kolikrát minulý rok při
zápase i po zápase brečeli. Kolikrát nás soupeři na hřišti zesměšnili a
kolikrát jsme prohráli v lize U14. Doufal jsem, že to našim hráčům hodně dá,
že to pro ně bude škola. Že se naučí respektovat soupeře, naučí se snášet
porážku a naučí se být fér. A také by si měli vzpomenout, že to byly zrovna
Kunratice, kdo nás minulý rok dvakrát v nadstavbové části ligy U14
porazil.
Můj proslov jsem ve čtvrtek před utkáním v Písku
doplnil o poznámku, že mistři světa pro nás kluci budou, až z nich budou
slušní a zodpovědní lidé. A tímto směrem bychom se dle mého názoru měli ubírat.
Neřešit, kdo a jak hraje basket, protože až my jednou prohrajeme, tak mi věřte,
že si z nás budou dělat srandu úplně všichni. Celá republika na to čeká,
až nás někdo porazí. Kamkoliv přijedu, tak neslyším nic jiného než to, jak se
na to všichni těší.
Já nechci nikoho přesvědčovat, aby se mnou všem
souhlasil. Ani neříkám, že můj pohled na to je opravdu extrém, ale doufám, že
většina z vás na to má alespoň z části podobný názor. Já nechci,
abychom teď klukům zakazovali sociální sítě, to vůbec ne, jenom chci poukázat
na to, že by se takhle nikdo chovat neměl.
Komentáře
Okomentovat